Prý nejen jídlem člověk je živ, ale přesvědčujte o tom někoho obzvláště ve chvíli, kdy se rozhodl, že si sám „uklohní“ oběd…my se totiž v Galaxii domluvili, že to po dlouhé pauze vyzkoušíme. Zapojili se všichni a výsledek byl mimořádně chutný!
Dlouho jsme se neviděli, proto jsme se rozhodli, že si na uvítanou – po práci na zahrádce, která jen tak mimochodem potřebovala naše ruce jako sůl – upečeme dobrotu v podobě ořechovo-rebarborového zákusku. A že to byla MŇAMKA…
Kdo by to byl řekl, že je tady, déle než po měsíci, zase všemi oblíbená „caniska“. Opět mezi nás zavítaly psí slečny Honey a Pety v pondělí 9. 3. 2020. Tentokráte i s Ginou. Bylo veselo, sáčky od piškotů i jiných laskomin jen šustily a naše chundelatá zlatíčka nevěděla, ke komu dříve. Hodinka utekla jako voda. Krásně jsme se s nimi „poňufali“, vzájemně se užili. Již nyní se těšíme na následující setkání s našimi psími kamarádkami.
Čtvrtek 5. 3. byl jedním z těch dní, kdy jsme si se skupinkou uživatelů řekli, že budeme pokračovat v našem „putování“ za zajímavými místy. Tentokráte padl los na naše blízké okolí a my se vydali do obce Stonava. Plán zněl jasně…stonavský hřbitov, kostely, šachty. Cestování to bylo velmi zajímavé, ale nestihli jsme navštívit vše, co jsme si naplánovali. Tak nám alespoň místní hřbitov a šachta poskytly nevšední zážitek, a to díky shovívavosti milých lidí, které jsme potkali. Také jsme dostali příležitost popovídat si s pravým horníkem, který šel právě kolem nás „na šichtu“. Cestou zpět jsme se stavili v bistru, kde jsme si sdělovali dojmy tohoto dne a při tom si dali malé občerstvení. Co říci závěrem? Ten den jsme si moc užili a těšíme se, že příště projdeme to, co jsme ve čtvrtek nestihli.
Po delší pauze jsme se vydali v pátek 21. 2. do našeho karvinského kina na rodinný film. Před jeho začátkem jsme se stavili v cukrárně na kafčo a čaj. Kdo chtěl, koupil si k tomu výborný zákusek. A pak již hurá na filmovou produkci. Co dodat? Skvělý obraz i zvuk a my odcházeli ze sálu zcela nadšeni. Tak zase brzy.